Znáte Alenku v Říši divů? No kdo by ji neznal? Ale víte o tom, co se tenkrát v říši divů stalo? Ne všechno je takové, jak se na první pohled zdá. A přesně o tom tato knížka je. V Šepotání se dozvíte, že ne vše, co tenkrát Alenka provedla, bylo dobře a že tam napáchala více škody než užitku.
„Po této knize již nebude Alenka v Říši divů jako dřív.“
V knize se seznámíme s dívkou jménem Alyssa, v jejíž krvi proudí gen opravdové Alenky, která tenkrát byla v Říši divů a inspirovala spisovatele Lewise Carolla. Ale je vám určitě jasné, že si to Caroll všechno přikreslil podle svého, protože v reálném světě se Alenka zabila skokem z domu a její potomky zavřeli do blázince. Všechny Alenky totiž slyší rostliny a hmyz mluvit, a pokud se o tom někdo zmíní, už do blázince letí. Proto si Alyssa dává pozor na to, aby nedávala své nadpřirozené schopnosti najevo, a navíc se dozví, že její matka má šanci na normální život, kde by ji propustili z blázince. A právě tady začíná dobrodružství Alyss, která se se svým kamarádem Zachem pokusí dát všechno do pořádku a následují tajemného Morfea.
Šepotání napsala A. G. Howardová, která si pro psaní vzala pro inspiraci právě knihu Alenku v Říši divů od Lewise Carolla. Prý ji pořád zajímalo, jak by Alenka dopadla a tak napsala její příběh trochu v temnějším světle, což se jí vážně povedlo. Jelikož Howardová pracovala ve školní knihovně, tak určitě nebyla Alenka jen jedinou její předlohou, ale byly jí i další knihy jako třeba Stmívání nebo Harry Potter.
V knize se mi nejvíce líbila právě hlavní hrdinka Alyssa. Čteme a zažíváme v ní to, jak se mění z nerozhodné na samostatnou a velmi ráznou dívku. Také mám ráda, když se v knize odrážejí osobnostní vlastnosti jednotlivých postav. Zach je třeba velmi laskavý a pro druhé by se rozkrájel, zato Morfeus je ze začátku docela sobecký a hodněkrát sleduje jen své zájmy. A právě tito dva o Alyss soupeří a jak se ona nemůže rozhodnout, ke kterému z nich její srdce opravdu patří, tak tím se její osobnost mění.
Tuto knížku opravdu doporučuji, protože já jsem ji skoro nedala z ruky. Osobně mám Alenku v Říši divů ráda, proto pro mě bylo příjemným překvapením, když jsem tento příběh začala číst. Moc se mi líbilo, že je to zabarvené všechno do „tmava“. Není to napsané naivním pohledem, ale je spíše zabráno realisticky a v některých částech skoro až hororově.
Knihu bych doporučila pro věkovou kategorii dvanáct let a výš, jelikož některé věci by menší děti nemusely pochopit a mohly by je vystrašit, ale je pravda, že pokud je dítě zdatný čtenář, ani tato kniha by nemusela být problémem.
Šepotání se mi velmi líbilo, ale opravdu jsem na Alenku v Říši divů trošku změnila názor a nebudu na ni už nahlížet jako dřív. Pokud máte rádi dílo Lewise Carolla nebo fantasy knihy, které dokážou změnit pohled na věc, určitě ji doporučuji.