Dovolím si vás pozvat k malému zamyšlení. Zavřete oči a představte si, že vše, na čem vám záleží, s každým novým ránem mizí. Vy osobně nevlastníte nic materiálního, rodina či přátele jsou pro vás nepředstavitelný luxus. Je vám šestnáct let a každý den si nedobrovolně půjčujete tělo někoho ze stejné věkové skupiny – na pohlaví, rase, národnosti, hmotnosti či výšce nezáleží. Vždy si od každého člověka ukrojíte pouze jeden den a nikdy se neprobudíte v těle jednoho člověka dvakrát. Ať máte sebepevnější zásady, když vám do cesty přijde láska, celý systém nezasahování do životů půjčovatelů těl se rychle rozpadá. Navíc se vás dotkne obvinění od nedávného půjčovatele těla Nathana, že jste ďábel. Jak se s tímto vším jako nedobrovolný cestovatel mezi těly popasujete? Nezní to zrovna jako příjemná záležitost. Já vám mohu nabídnout pouze řešení Davida Levithana v jeho románu Den co den.
Autor bestsellerů, který má na účtě již mnoho knih pro teenagery, se tentokrát pustil do vytvoření románu bez jasných hranic. Oproti své dřívější tvorbě, která je revoluční už jen pro svoji homosexuální tématiku (Boy meets Boy 2003 nebo Líbali jsme se 2013), se David Levithan s dílem Den co den poměrně odvázal. Otevírá svým čtenářům svět, který je plný morálních dilemat. Hlavní postava, díky své neovladatelné schopnosti, bojuje s otázkou identity či nevyhraněné sexuality.
Hlavní hrdina a zároveň vypravěč knihy si říká A. Jelikož se v jednom těle příliš neohřeje, nikdy o sobě nepřemýšlí v mužském či ženském rodě. S tím souvisí pojetí sexuální orientace, protože se hlavní postava budí v tělech chlapců i dívek, lásku si vymezuje podle momentálního stavu osoby, kterou obývá. Ať už se jedná o vztah heterosexuální, homosexuální či řeší otázku transsexuality.
Při hodnocení této knihy považuji za vhodné vytvoření dvou rovin úhlu pohledu. Ta první je z hlediska čtenáře jako mé osoby, ta druhá bude uvažovat primární cílovou skupinu čtenářů této knihy.
Můj osobní názor je, že námět knihy oplývá obrovským potenciálem, který se dal zužitkovat lépe. Nejvíce postrádám vysvětlení, proč se A každé ráno budí v někom jiném. Jeho postava je příliš sebeobětavá, nesobecká a ideální. Upřednostňuje životy svých návštěvníků a nemyslí na své štěstí. Díky životnímu stylu hlavní postavy nedochází k takovému sžití s hlavní postavou, chybí její důkladnější vykreslení, abychom se jako čtenáři mohli do postavy zamilovat nebo ji nenávidět. Kniha je napsána velice jednoduchým jazykem, což jde ruku v ruce s omezeným uvažováním hlavní postavy pouze nad objektem její zamilovanosti.
Z druhé strany úvahy je tato kniha efektivním prostředkem výchovy teenagerů. Hlavní postava je vzorem morálky. Má svoji životní filozofii poměrně zvládnutou na to, v jak složité situaci se nachází. Nezasahování do životů půjčovatelů těl stojí v rozporu s jakýmkoli životem, který by A mohl vést. Jeho přístup k sexualitě a pohlavní orientaci je také inspirací pro celou společnost. Nedochází k odsuzování minoritních sexuálních orientací. A především si každá pubertou zatížená mysl uleví, když zjistí, že život není tak tragický v porovnání s životem A, který je jedna velká bezvýchodná situace.
Autor: David Levithan
Vydal: CooBoo, 2013
Překlad: Tomáš Bíla
ISBN: 978-80-7447-408-8
EAN: 9788074474088
Počet stran: 344
The post David Levithan – Den co den (recenze) appeared first on MFantasy.cz - on-line magazín s fantasy povídkami.